22.12.14 Poslední zpívání - pro Verunku

Jeden z důvodů, proč mám ráda Zpěvandule a proč si moc vážím toho, že jsem mezi nimi, je tento ….

Za Reginou přišla maminka jedné bývalé členky malých  Zpěvandulek. Její Verunka je teď moc nemocná, čeká ji nemocnice, dlouhé léčení … a její největší vánoční přání bylo – jít na koncert Zpěvandulek nebo Zpěvandulí. Zpívala moc ráda a stýská se jí po něm.  Paní přišla na poslední chvíli, když už bylo po všech koncertech a tak Regina narychlo svolávala ty, kdo může přijít (k Regině domů) a nemocné dívence udělat radost. Všichni se již nesešli (2 dny před Štědrým dnem již měla většina z nás nějaký program), ale přesto přišlo tolik zpěváků, že se tento mimořádný koncert uskutečnil.  Nebudu popisovat průběh večera – tolik radosti dívenky, štěstí, dojetí a zároveň smutku maminky i těžko popsatelných pocitů nás všech…. Slova se těžko hledají…..

 Pár bezprostředních reakcí účastnic koncertu je výmluvných a je v nich vše:

Do fotogalerie jsem vložila něco málo z dnešního večera plného emocí.       "Večer s Verunkou"
Když jsem fotky upravovala, znovu jsem brečela.... (Gábina)

... a já brečím taky.. I když jsem Verunce zpívat nebyla, myslí jsem tam byla s váma. Tolik jí držím palce, aby ... aby to zas bylo veselý děvčátko !!!!  (Jana)

I když si Verunku moc nepamatuji, stačilo mi podívat se na fotografie a na skrývané slzy její maminky, je mi jasné, jak těžké období prožívají. Někdy, možná ze strachu dojde k tomu, že se dítě uzavře do sebe, aby si chránilo   svojí lásku ve své dušičce před světem. A pak přijde takovýto okamžik a probudí jiskřičku naděje. Přeji Verunce a její mamince mnoho takových kouzelných jiskřiček, aby se jednoho dne mohl rozhořet plamen lásky, který vše vyléčí. Mnoho štěstí. (Jitka)

Děkuju všem, kteří přišli na Koncert pro Verunku. Byl to nádherný večer. Krásná tečka za sváteční dobou adventní. Jak píše Gabča, byl to večer plný emocí. Musím říct, že mě to stálo hodně síly, abych celý koncert ustála, když jsem viděla Verunku a její rodinu a ty slzičky u nich i u vás, ale podařilo se a myslím a vím, že jsme Verunce udělali velkou radost. Krásně si s námi zazpívala, zahrála a byly okamžiky, kdy její unavené oči dostaly jiskru. Každý takový světlý okamžik je jí posilou. Byla jsem překvapená, že si pamatovala všechna slova a že na nástroje hrála super rytmicky, tak jako dřív. Je vidět, že jí muzika zůstala hluboko v srdci. Byl to hodně silný zážitek pro nás všechny a uvědomění si, jaký dar máme, když máme zdraví. My jsme pak ještě docela dlouho seděli u čajíku a povídali. Verunka si vezme naše CD do nemocnice a těšila se, že si ho doma hned pustí. Něco ještě vymyslíme, jak jí udělat radost. Je tak trochu naše, je to Zpěvandulka.

(Kolik sborů by tohle dokázalo?......) MF