18.09.2026 Veselé podzimní prozpěvování - Kostel sv. Mikuláše v Brništi

Málokdy se nám stane, že si náš sbor vyhledá jiný sbor a pozve nás ke společnému zpívání. A to se nám přihodilo právě letos. S pěveckým sborem SaH Děčín jsme v Brništi v Kostele sv. Mikuláše zahájili naši další (již 23) podzimní sezónu.

V Brništi jsme zpívali podruhé. Před časem, když jsme zde zpívali minule, stálo zde ještě lešení a kostel byl opravován. Rekonstrukce není ještě zcela hotová, ale prostor již působil velmi dobře. A ta akustika…! My jsme jako „místní“ koncert zahájili, SaH po nás převzal štafetu a koncert jsme zakončili (jak jinak) společným zpěvem tří písní.

Náš program jsme zahájili nádherným Evening rise s úžasným sólem Dášenky, pak jsme pokračovali lidovými, také hebrejskou, Ptačím koncertem, i světovou Buňkou. A těšili jsme se na kolegy z Děčína. I oni měli pestrý a hodně veselý repertoár – písně z různých koutů světa – zazněla chasidská, hebrejská, sicilská, slovenská, anglická, spirituál i gospel. Ta česká prý byla nejstarší (Dorna chodí po louce). Ovšem publikum se nejvíc smálo při moravské „Aj tam na dolince“, kdy jeden ze sólistů bečel jako ovečky a cinkal na zvonce! Měli v repertoáru i dvě z našeho zpěvníku – Hine ma tov a Spirit of Got, ale z té první měli shodný jen text, melodie byla úplně jiná. Spirit byla stejná, jak ji známe i my. Na závěr jejich části zazněl slavný gospel „Když svatí pochodují“ a to zpívalo publikum s nimi!

Vždy se moc těšíme na finále, na společný zpěv obou sborů. Tentokrát to byly „Magnificat“, potom mantra „Om gam…“ a na závěr roztomilá „Na jednom světě byla cestička“. Užili jsme si zpívání ve velikém sboru – však děčínských bylo skoro 30 a mají čtyři muže!

Ohlasy byly hřejivé – všichni posluchači koncert chválili, i sboristé si navzájem pěli chválu a slibovali si další spolupráci a koncerty. Líbila se rozmanitá pestrost, nápadité úpravy i doprovody. Uvědomili jsme si, že oba sbory jsou si podobné naturelem – nejen repertoárem, ale i jiskrou, nábojem, pestrostí, veselostí a barevností,

Ještě perličky:

Jedna paní posluchačka návštěvou tohoto koncertu oslavila své narozeniny – a když jsme jí narychlo zazpívali „Blahopřání“, tekly jí slzy radosti…

Když si po koncertě vyslechnete: „Kdyby byla Mimoň blíž, chodím k vám zpívat“, poskočí vám duše radostí! A nás to samé napadlo o Děčínu….

Píseň „Beda temu kameňu“ vyšla tak mimořádně silně, že to ticho před bouřlivým potleskem trvalo snad věčnost. Ohromení posluchači měly slzy v očích a nebyli schopní se pohnout….

V původním plánu se měly oba sbory někde po koncertě sejít a popovídat si, ale to nevyšlo, a tak Jaruška narychlo nachystala tácy obložených chlebíčků a jednohubek a Dáša přinesla sestřin báječný štrůdl. Lepší tečka za koncertem nemohla být!