Jak to všechno začalo...
Za všechno může písnička „Stojí zahrádka trněná“. Domluvila jsem se s Kladeňačkami, že ji naše flétnové soubory nacvičí na společný koncert v Mimoni a pak mě napadlo, že by bylo pěkné přidat i zpěv. A tak 4 holčiny z Kladna a 6 z Mimoně nacvičilo trojhlas a to vše jsme pak hodinku před koncertem pospojovali a vyšla z toho úžasná „Zahrádka“ plná citu a radosti.
No, a pokud vám něco přinese krásný pocit do duše, máte chuť si to „něco“ dopřát znovu a znovu. A tak jsme se domluvily, že nacvičíme pár koled, když už jsou ty Vánoce za dveřmi. No, pak byly za dveřmi ještě Velikonoce a pak už, jak se říká, se dveře netrhly a náš ženský pěvecký sbor, čítající 7 členek, byl na světě. Vznikly jsme spontánně, z velké potřeby a touhy společně si zazpívat, udělat si prostě nějakou tu radost v životě. A protože jsme neměly žádné zkušenosti s vedením sboru, rozezpíváním, výběrem repertoáru, od počátku jsme se nechaly vést intuicí, dělaly jsme prostě to, co nás bavilo a časem se ukázalo, že to byla ta nejlepší cesta.
Název
Dlouho jsme neměly žádný název a dlouho jsme nad ním koumaly. Pak jsem jednou napsala Blance vzkaz, že se těším na ni a na ostatní zpěvandule. Náhodou si ho přečetla p.Kuncová a říká Blance: „No vidíš, to by byl pěkný název pro vás – Zpěvandule.“ Hlasování bylo rychlé, všechny byly pro. A tak jsou z nás Zpěvandule, zní to trochu jako levandule a to jsou krásné, voňavé kytičky, tak proč ne.
-reg-
|